Upřímně – myslel jsem si, že eskort znamená jen rychlý sex bez emocí. Chtěl jsem si „něco dokázat“ po rozchodu, ego bylo na dně. Vybral jsem první slečnu, co vypadala jako ví, co dělá. Nebyl jsem ani nervózní. Spíš naštvanej na život.

Když přišla, měla na sobě obyčejný svetr a džíny. Žádná extra výbava. Ale měla klid v očích. Sedla si ke mně, a než jsme se svlékli, povídali jsme si přes hodinu. O práci, o lásce, o zklamáních. Pak mě pohladila po tváři a řekla: „Dneska to nechme jen o tom, co potřebuješ.“

Byl to nejintimnější sex, co jsem kdy zažil. Žádná show, žádná rutina. Spíš terapie dotykem. Ráno jsem se probudil a cítil se... lidsky. Ne jako vítěz, ne jako hříšník. Jen jako chlap, kterého někdo viděl a přijal – aspoň na chvíli.